?>
ZAREGISTRUJ SA!

login:
heslo:
vyberte si:

fóra [pravidlá]

zaujímavé odkazy

publikovať článok

vyhľadávanie na stránke



Putnici.sk na FACEBOOKu


Dřevěná kniha Montségur (1/3 Je možno kontaktovat staré mistry Agharty?)
@ záhadná história     3.4. 08, 06:46

Na počátku 20. století byla znenadání objevena sada palmových listů, obsahujících mimořádné texty, ve schránce ve zdech catharského hradu Montségur. Ačkoliv jako takové nemají žádnou materiální hodnotu, stala se tato „dřevěná kniha“, jak vešla ve známost, centrem pozornosti ezoterické a metafyzické komunity. Její objevitelé ji dokonce označili za „orákulum“ a řekli, že je schopna kontaktovat skryté mistry Agharty.

Philip Coppens

Na Montségur je nahlíženo jako na poslední útočiště catharské víry a baštu těch skutečně oddaných, která byla dobita v rámci snahy po světovládě papežskými vojsky. V březnu 1244 Cathaři, kteří byli měsíce obklíčeni uvnitř hradu, nakonec kapitulovali; přibližně 220 jich bylo hromadně upáleno na úpatí návrší, když odmítli vzdát se svého přesvědčení. Ve dnech předcházejících pád pevnosti, sestoupli čtyři Cathaři z příkrého úbočí a údajně sebou odnesli „poklad“. Protože sestup byl příkrý a obtížný, ať sebou měli cokoliv, muselo to být malé.

V rámci divokých spekulací ohledně toho, co mohli takto odnést do bezpečí – mezi něž samozřejmě patří svatý grál – někteří věří, že šlo o posvátnou knihu, obsahující moudrost catharského náboženství. Je skutečně nepravděpodobné, že by Cathaři zachraňovali fyzický poklad, už jen proto, že by byl příliš těžký, a z jejich pohledu nedůležitý – catharismus nahlížel na vše v rámci této roviny existence jako na ďábelské a mrzké; peníze a bohatství patřily mezi hlavní pozemské – a satanské – neřesti.


Autoři jako Walter Birks a R.A. Gilbert, stejně jako Elizabeth van Buren, proto předpokládají, že Cathaři strážili rukopis, znalosti – spirituální poklad. O tomto rukopisu se často říká, že jde o „Knihu lásky“, a je přisuzována svatému Janu božskému a tvrdí se, že obsahuje „vznešená učení, báječná odhalení, nejposvátnější slova svěřená našim pánem Ježíšem Kristem milovanému následovníku (Janu Evangelistu). Jejich moc měla být taková, že by ze srdce člověka zmizela veškerá nenávist, zloba a žárlivost. Božská láska, jako nová potopa, by zaplavila všechny duše a již nikdy více by na Zemi nebyla prolita krev.“

Ačkoliv současné ruiny v Montségur nepochází z catharské éry – původní hrad byl zcela stržen papežským vojskem – je na hrad nicméně pohlíženo jako na poslední catharskou pevnost. Stávající ruiny, které tak dramaticky zdobí lokalitu, jsou francouzskými archeology nazývány „Montségur III“ a byly pomalu přestavěny po zničení „Montségur II“ v r. 1244.

Protože byla catharská pevnost srovnána se zemí, je faktem, že na stávajícím hradě nic nemůže odhalit cokoliv z catharské minulosti. Ale i přes tento zjevný problém bylo na Montségur nalezeno několik dokumentů, které jsou, mírně řečeno, podivné a které lidé spojují s catharismem a obdobím jejich zániku. Vezměme si například text, který byl objeven v malé jeskyni poblíž hradu. Dokument je napsán čínskými znaky, ale zdá se, že to je asi vše, co o tomto anomálním nálezu víme. Samozřejmě že někteří se ohledně toho pustili do divokých spekulací.

Nejpozoruhodnějším dokumentem je nicméně tak zvaná „dřevěná kniha“, která není ve skutečnosti vyrobena ze dřeva, a nejde ani o knihu. Jde o sadu šesti – a původně 18 – tenkých palmových listů, na kterých je něco, co je evidentně neevropské nebo arabské písmo, a rovněž několik zobrazení zvířat a geometrických tvarů.
Objev – verze první

Léta byly „feuilles de bois“, dřevěné stránky, ve vlastnictví Déodat Roché, jednoho z nejpilnějších raných výzkumníků catharismu, kterému se v určitých oblastech přezdívalo „catharský papež“. Není jasné, zda měl sám pouze šest stránek. Co však víme je, že před svou smrtí předal šest stránek své důvěrné přítelkyni a sekretářce Lucienne Julien. Bylo jí řečeno, že bylo nalezeno 18 stránek, když musela být část hradní zdi v r. 1935 zesílena, a že je našel dělník v malé dutině mezi několika základními kameny. Když informoval stavbyvedoucího, bylo mu řečeno, že ho to vůbec nezajímá, a tak se dělník rozhodl vzít si je domů. Julien, žena známá svojí počestností, řekla, že jí bylo řečeno, aby rozdělil oněch 18 stránek mezi sebe a jeho dva kolegy, takže jich každý z nich bude mít šest. Muže, který je objevil, nález stále zajímal a poptával se lidí, ukazoval je různým jedincům a nakonec byly předány výzkumníku catharismu Déodat Roché.

Od zveřejnění několika těchto stránek v řadě francouzských časopisů (např. Les Camets Secrets) a internetových stránkách, se začaly objevovat různé teorie o tom, co tyto stránky obsahují. Někteří tvrdili, že mají původ v Tibetu, jsou spojeny s budoucností lidstva, jde o „poklad vlastněný všemi lidmi“ a že vyzývají ke světovému míru. Možná, že byly ve své době používány pro volby miss Montségur?

Jiní tvrdili, že nezpochybňují vlastnictví Déodata Roché, ale že je nedostal od dělníka z Montségur, ale od nikoho jiného, než Bérangera Sauniére, „miliardářského kněze“ z Rennes-le-Chateau. Měli snad tito lidé podezření, že byly tyto stránky neslavně známými pergameny, které Sauniére údajně našel v balustru svého kostela?

Popravdě, co je to za stránky není žádná velká záhada: jsou součástí systému astrologie známé jako astrologie Nadi (či naadi jothidam). Jde o formu astrologie praktikované většinou v Tamil Nadu v Indii, a jedinou záhadou proto je, jak se tyto stránky dostaly do Montségur a proč.
Centrem astrologie Nadi je místo zvané Vaitheeswarankoil, poblíž Chidambaram v Tamil Nadu, státu v jižní Indii. Věštění je založeno na víře, že minulé, současné a budoucí životy všech lidí byly napsány sedmi mudrci tradice hindu ve starých dobách, a zaznamenány na tyto malé palmové listy zvané nadis, které byly skladovány v ústřední knihovně, v knihovně Saraswati Mahal ve městě Tanjore, kde do nich od té doby astrologové Nadi nahlíželi pro radu. Jsou impregnovány pomocí oleje extrahovaného z krve páva, ačkoliv se říká, že sedm mudrců napsalo nadis původně na zvířecí kůže.

Texty jsou k dispozici převážně v tamilštině a sanskrtu a jsou v držení jistých rodin, které čtou výsledky z palmových listů většinou tak, že odeberou otisk palce a části dlaně, jakož i datum narození. Nadi spojuje řada inkarnací, počínaje „Poorva Janma“ (předešlé narození), a slibují, že vám pomohou v současném životě. Zákony Nadi stanoví, že když se obrátí o pomoc ke knihovně Nadi, budou lidé mimoděk přitahováni pouze k listům svého osudu. Samotné slovo nadi v tamilštině znamená „(předurčen) dostat se k vlastnímu údělu“.

Nadi mají svou vlastní bouřlivou historii. Původní sada listů byla zjevně objevena bezprizorně ležící ve Vaitheeswarankoil ve 13. století, když se o ni obnovil zájem, a byla pořízena přesná kopie původní sady. Během britské nadvlády se Angličané snažili získat listy pojednávající o bylinné léčbě, alchymii, předpovídání budoucnosti atd., ale přenechali některé astrologické listy svým loajalistům. Některé byly dány do aukce a v obavách, že tyto znalosti zmizí, členové společenství Valluvar, kteří se specializují na astrologii, je odkoupili zpět.


V březnu 1995 byl německý autor Thomas Ritter schopen nechat některé z těchto listů, které se nachází v Indii, datovat uhlíkovou metodou, která odhadla jejich stáří asi na 350-400 let, čili je datovala asi do r. 1600. Požádali jsme některé z astrologů Nadi, aby nám řekli svůj názor na dřevěnou knihu Montségur, a ti uvedli, že dle jejich zběžného soudu nejde o původní listy Nadi.

Nezávislá analýza ukázala, že písmo je Oriya, jazyk, která sám byl vytvořen na základě textů asi v r. 1050. Spojitý text je důsledkem toho, že texty byly psány na palmové listy pomocí špičatého rydla, které má tendenci je protrhat, pokud je na jejich povrchu vytvořeno příliš mnoho přímých čar.
Takže se zdá, že ačkoliv je anomální, nemá dřevěná kniha žádnou skutečnou hodnotu. Zdá se, že někdo byl schopen dostat se, s největší pravděpodobností, ke kopiím palmových listů Nadi, převezl je do Montségur a ukryl je tam, možná v rámci sympatizace s věcí Catharů, či z nějakého osobnějšího důvodu. Kdo ví … a koho to vůbec zajímá. Konec?


(pokračování)
Zdroj: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=7234

pošli na vybrali.sme.sk pošli do vybrali.sme.sk

Zdielať tento článok na Facebooku

čítaj poznámky (1) / napíš poznámku

aktuálne diskusie:
********/Kaylin04.Apr:11:03

čitateľov: 8762   verzia pre tlačiareň

fotogaléria
Mar 31, 2019

zilina 32.jpg / ilustračné

klikni na obrázok pre zväčšenie a popis

čítaj poznámky (1483)
napíš poznámku

prezri si archív(612) :

general(140) / ilustračné(153) / zvláštne lokality(214) / fotky užívateľov(105)

vložiť obrázok do galérie

stručné sms správy