ZAREGISTRUJ SA!

login:
heslo:
vyberte si:

fóra [pravidlá]

zaujímavé odkazy

publikovať článok

vyhľadávanie na stránke



Putnici.sk na FACEBOOKu


Stránky Dr. Jesenského  

prihlásení užívatelia

aktívni za posl. 5 min.

poč. registrovaných užívateľov:43974

V tejto chvíli prezerá stránku 0 registrovaných užívateľov 74 anonymných užívateľov.

Vítame nového registrovaného užívateľa: HaywoodZerce

výstupy
Ak chcete na vašej stránke zverejňovať zoznam správ z našej stránky môžete použiť tento výstup, alebo viac podrobný výstup.
XML/RSS.



Ten vánoční čas
@ náboženstvá a duchovno     19.12. 16, 02:35
Pre pútnikov poslalal pán Petr Soldán

Vánoce jsou svátkem bílé barvy, kdy čistota lidského srdce určuje jeho činy a podněcuje ke změnám v roce následovném. Vše, co jsme směli prožít tento rok, bylo a je i nadále posilou pro rok příští jako pobídka (stimul) k tomu, abychom jen a jen tvořili dobro a každou myšlenkou podporovali ty, kdo zbloudili.
Nastává čas milosrdenství, které nepřemýšlí o tom, kdo je hoden naší pomoci, ale jen je a slouží bez podmínek.
V tento čas je možné překročit stín možného a učinit krok, jež nás obohatí a mnohdy sami sebe překvapíme tím, že se v nás zrodila ona touha pomáhat a tím i schopnost rozumět a cítit se svým okolím
.

Zastavení první nazvané Láska
Když se dnes řekne slovo láska, vyvolává to u mnoha lidí pocit (něčeho) přežitého. Při tom každý z lidí na této zemi hledá štěstí, tedy stav, jež bez lásky nikdy nemůže nastat.
A tento nejsilnější cit, jehož je lidský duch schopen, formoval vše, co dnes vidíte kolem sebe.
K tomu, aby láska formovala jen to, co je duchu blízké, tedy radost a světlo, je zapotřebí touhy. Láska bez touhy brzy vyschne, neboť jen tam, kde je touha milovat, je i věčný mír.

Zastavení druhé nazvané Přátelství
Přátelství je první z potřeb mít u sebe zhmotnělou lásku, neboť jen ten, kdo miluje, je schopen s vámi prožít všechny pády bez toho, aniž by vám něco vyčítal.
Je to ten, kdo vás i bolestně zasáhne pravdou, aby vám tím pomohl vyprostit se z bludu, když vy sami sebe obelháváte.
Je to ten, kdo riskuje, že tím přijde o vaši přízeň.
A přesto je to ten, kdo miluje bez podmínek.

Zastavení třetí nazvané Věrnost
Věrnost je ctnost vyjadřující svůj vztah k morálce, jež není normou okolí, ale normou pro mne a uvnitř mne.
Jen tam, kde jsem věrný tomu, v co věřím, je opravdovost. A z té potom vzniká i dílo opravdové a svěží, přetrvávající věky, ale vždy občerstvující.
A i kdyby se spikly všechny mocnosti světa a chtěly mne zničit pro mou věrnost, já vím, že nemohou uspět, neboť v naplnění zákonů je síla, jež překoná všechny překážky.

Zastavení čtvrté nazvané Tvoření
Tvořím-li v lásce a věrnosti, tu není výsledek cílem, ale jen proces tvoření dává to, po čem člověk touží a tím je štěstí.
Štěstí vzniká z radostné tvorby, kdy vytvořená mandala z písku je ponechána větru, aby on rozhodl o jejím trvání či pomíjivosti.
Dílo se stává věčným jen prožitkem práce a naplněním spokojeností.
Tvořím i tam, kde zdánlivě nekonám nic, neboť poskytuji prostor pro druhé, aby i oni mohli prožít stav, kdy radost z tvoření je cílem.

Zastavení páté nazvané Pokora
Pokorou člověk vyjadřuje své pochopení, jež vzniklo hlubokým prožitím, že jen tam, kde je uplatňována moudrost Stvořitele, může vzniknout (štěstí, harmonie, mír a radostné tvoření).
Pokora není měkkost, není to povolnost, jak by si mnohý pomyslel, ale je to vědomí, že člověk bez Boha není ničím.
Je to klidný tlukot srdce v pokorném přijímání milosti Boží za možnost být si vědomý sebe sama, kde však toto (zralé) vědomí jen připomíná odpovědnost ducha za vše, co koná.

Zastavení šesté nazvané Tolerance
Tolerance je stav, kdy nepromíjíme, ani netrestáme, ale rozumíme tomu, co podněcuje vše kolem nás k reakcím. Kde pochopení vlastním prožitím vede ke změně a skrze chybu nabízí možnost nápravy (změny).
Každý lidský duch je na určitém stupni vývoje, a to určuje i jeho schopnost tolerance. Od moudrých a zralejších se očekává, že rozumí a tím i pomohou tam, kde vidí, že pochopení ještě nedozrálo.
Pomáhají však nikoli kritikou, ale osobním příkladem, kdy vše, co činí, je světlem pro ty, kteří ještě nevidí to, že smyslem utrpení je růst a porozumění.

Zastavení sedmé nazvané Moudrost
Moudrost sama o sobě není vlastností, je to souhrn rozvinutých ctností, které jsou předpokladem pro její vznik.
Říká se, že moudrostí jsou obdařeni stařešinové, tedy že určující je věk. Avšak vězte, že věk je pro moudrost a její dosažení jen předpokladem, kdy v dlouhodobém prožívání získal člověk životní zkušenosti.
V dnešní době, kdy se rodí stále více vědomých lidských duší, je moudrost dána i mnohem mladším a tím se naplňuje předpovídaná doba, kdy děti budou učit své rodiče. Moudrý však tuto skutečnost chápe jako logické vyústění vývoje lidstva a jeho záchrany.

Zastavení osmé nazvané Svoboda
Svoboda není stavem okolního světa. Je klidem v chrámu naší duše, není spojena s civilizací a jejími pravidly, ani s náboženstvím. Je to stav vědomí, že moje rozhodnutí jsou má, že já jsem se svobodně pro to, či ono rozhodnul a že i následky svých rozhodnutí chápu jako vyústění těchto rozhodnutí.
Ani úporná snaha mocipánů mi nezabrání v tom, co nazýváme pozemskou schránkou, prožívat svobodu a věřit, že dokonalost Božích zákonu směřuje k vědomé službě, jež se rovná věčné blaženosti.

Zastavení deváté nazvané Žena a muž
Když pravý muž potká pravou ženu, jen vzájemná pomoc na cestě k větší dokonalosti je rozhodující, nikdo z nich nemá v úmyslu toho druhého ovládnout. Muž ve své mnohdy i hrubé síle buduje a staví pod jemným vedením ducha ženy, jež vše zkrášlí a hrubým rysům tvorby muže dodá nádech éterična a něžnosti.
Otevírá se před námi doba, kdy žena a muž budou ruku v ruce budovat nový svět. Svět, ve kterém jsou mír a bezpečí základní hodnotou a kde se svoboda každého ducha rozletí přes hranice hmoty. Lidský duch bude stát tam, kde od počátků věků měl a jako plamen svíce bude osvětlovat cestu tam, kde (ještě) není patrná, ale kde přesto panuje řád vesmírného působení a nad níž pro nás neuchopitelným způsobem bdí náš Stvořitel.
Ta(to) doba je ještě zdánlivě daleko, ale vězte, že v každé ženě se skrývá dosud netušená síla, ve které je obsaženo vše. Není to ale žena dnešní marnivosti, ale ta, jež povstane z trosek všech omylů, kdy ženskost, zbavena všeho tíživého, ve své ladnosti a čistotě opět povstane jako Fénix z popela (a pozvedne tím sebou do výše i muže a děti, celý národ).

Zastavení desáté nazvané Mír
Celý život se snažíme najít místo uvnitř nás, kde se cítíme šťastni, kde jsme sami sebou, kde je nám dobře.
Tento proces končí tím, že ve smíření se svým nitrem, nastolíme mír v každé myšlence a posléze i činu, který vykonáme.
Jak mnoho toho musíme v sobě pochopit a odpustit si ty chyby, jež vedly naše cesty po mnoho tisíc let v kruhu našich znovuzrození, ví jen ten, kdo po těchto cestách kráčí.
Soulad a harmonie s vesmírnými zákony v takových chvílích jsou odměnou v radostném díku, který stoupá nahoru a povznáší našeho ducha, jež touží po tom, aby všechny bytosti byli šťastny.

Zastavení jedenácté nazvané Laskavost
V dnešním slovníku se slovo laskavost takřka nevyskytuje, neboť takové projevy jsou pokládány za slabost.
Avšak jen laskavý člověk ve svém nitru trvale tvoří, neboť projev laskavosti je možný jen tam, kde je vnímání okolí nastaveno na to, čím jsou lidé kolem nás výjimeční a na to, jak každou životní situaci přijmout jako novou výzvu.
Laskavost je vrcholem porozumění pro to, že každý člověk je duchovní, tedy světlý a pokud svou duchovní světlost ztrácí, tak na to jen chvilku zapomněl. V tu chvíli přichází laskavost jako první z oprav, které jsou nám nabídnuty k uvědomění si našeho úkroku.
Laskavost je úsměv bez důvodu, je to vroucí podání ruky, je to srdce na dlani dávající sebe jako nejvyšší pomoc jednotlivce.

Zastavení dvanácté nazvané Milost smrti
Oooo, tolik radosti při zrodu nového života, tolik plánů a úvah jen o krásných věcech a přáních všeho nejlepšího.
A tolik ouvej, když se čas naplní a nabytými zkušenostmi zralejší duše spěchá tam, kde jedině je doma, tedy domů do říše ducha.
Vždyť co je (pozemský) život, než jen sekunda ve vývoji lidského ducha na jeho nutné cestě k vědomí.
Proto se vy, kdo ještě smíte být zde a učit se, radujte, neboť i na vás čeká milost smrti jako uvolnění pout hmoty pro vzlet ducha.
Smrt je jako když se z kukly jednoho rána vyklube motýl, který mávne křídly, aby se rozletěl do širého světa. Proto se těšte na ten okamžik, kdy z konce jednoho povstane počátek jiného.
Závěrem
Vstupujeme do Nového roku, který budiž v radostném tvoření jen díkem Pánu.
Nové budiž nejen číslo na konci letopočtu, ale nové, nechť je naše myšlení pod vládou ducha, který bude muset v roce 2017 ověřit svou sílu.
Nebude již dostrkáván k vývoji, ale on sám musí najít sílu k cestě. Jeho rozhodnutí budou tvořit jeho osud ve hmotě projevený, a proto jen odvážně vpřed je Bohu milé.
Pojďme společně na té krásné cestě domů tam nahoru, nyní jen srdcem a když si to zasloužíme, tak i jinak.
Nechť jsou všechny bytosti šťastny!

pošli na vybrali.sme.sk pošli do vybrali.sme.sk

Zdielať tento článok na Facebooku

čitateľov: 1854   verzia pre tlačiareň

Hľadaj užívateľa podla nicku /zadaj aspoň 2 písmená/:


fotogaléria
May 24, 2015

dsc_2270.jpg / fotky užívateľov

klikni na obrázok pre zväčšenie a popis

čítaj poznámky (0)
napíš poznámku

prezri si archív(612) :

general(140) / ilustračné(153) / zvláštne lokality(214) / fotky užívateľov(105)

vložiť obrázok do galérie



powered by EDGE